My, děti ze 4. A, jsme si připravily večerní dýchánek pro své babičky a dědečky. Chtěly jsme si užít chvíle po boku svých milovaných prarodičů. Zároveň jsme jím tím chtěly poděkovat a vrátit všechnu tu péči, kterou nám naše babičky a dědečkové dávají po celý náš život. Svoje prarodiče jsme si chtěly ten večer hýčkat. A proto jsme si pro ně připravily občerstvení, které jsme následně i servírovaly. Prarodiče si tedy mohly užívat chvilky, které už moc neznají – že také někdo pečuje a stará se o ně. Kromě starostlivé péče jsme si pro ně nachystaly i krásný program, ve kterém nechyběla hudební vystoupení, recitace, hra na klavír či na flétnu a proběhlo i pár vtipů pro pobavení. Jako další vyjádření našeho „děkuji“ byly ručně vyrobené dárečky, aby měli také něco od nás z lásky na památku. Byl to krásný večer s ještě krásnější atmosférou. Ano, jsou dny věnované maminkám, jsou dny věnované tatínkům…a jsou dny věnované jiným svátkům. Na všechny tyto akce se chodí podívat i dědečkové a babičky, ale žádný z nich není vyloženě věnován jen a pouze jim. A my měly za to, že je to škoda, vždyť i oni se o nás starají s bezbřehou láskou a tolik nás rozmazlují. A tak jsme chtěly, aby jeden večer patřil jen jim. Abychom jim mohly poděkovat za všechnu tu péči a starostlivost. Zároveň s tím nám došlo, že být laskavý nás nic nestojí. Naopak to přináší radost a úsměvy. A my jsme si připomněly, že toto chceme činit častěji…nejlépe každý den. Ať je na tom světě veseleji. A láska a laskavost s tím jdou ruku v ruce.
A naši prarodiče tu radost v očích měli.