Plavčíci z II.A se na své dobrodružné plavbě na Island setkali s námořníky, kteří se právě z tohoto ostrova vraceli. V této zemi strávili přibližně 2 týdny a ochotně se s námi podělili o své jedinečné zážitky.
Na fotografiích jsme viděli tuleně na ledové kře, která se oddělila od obrovského ledovce vlivem globálního oteplování. Poznali jsme endemitního papuchalka, který je pro zdejší obyvatele národním symbolem a oblíbeným společníkem. Dozvěděli jsme se, že při svém letu dokáže využít proudění větru, a proto nepotřebuje velká křídla.
Poutavý videozáznam nás doslova vtáhl do pohádkových vodopádů, mohutných gejzírů,horkých koupališť, chladných ledovců a na pláže, které mají skutečně černou barvu. Již víme, že na Islandu se nachází 12 sopek, z toho 3 jsou stále činné. Největší z nich se jmenuje Hekla. Podle islandské pověsti je v ní uvězněna zlá čarodějnice, která chtěla skřítkům a trolům ukrást tento překrásný ostrov. Čarodějnice od té doby nadává a soptí, Hekla v pravidelných intervalech deseti let pokrývá své okolí nevzhlednou lávou.
Lidé na Islandu jsou k sobě navzájem velmi milí a vstřícní. Je jich tu totiž opravdu málo, asi 330 000, a tak si jeden druhého váží. Kriminalita je zde téměř na nule a v příroda je pro všechna na prvním místě. Nikoho by ani nenapadlo odhodit papírek, naopak společně často o přírodu pečují.
S vyprávění jsme byli nadšeni a na Island se těšíme mnohem vice. Vždyť byl nedávno vyhlášen nejlepším místem pro život. Pochopili jsme, proč se mu říká země ledu a ohně, ale i to, že islandsky se asi nikdy nenaučíme.
Jediné, co bychom zřejmě nezvládli je zdejší specialita – chyceného žraloka zakopat na 6 týdnů do země a potom bez jakékoliv úpravy sníst. Ale jak se říká, proti gustu žádný dišputát!

Alena Pobišová